|
|
Komunikační mix a jeho vliv na dětského spotřebitele z pohledu českého a amerického trhu.
Kmochová, Eliška ; Kašparová, Eva (vedoucí práce) ; Svoboda, Martin (oponent)
Práce pojednává o tom, jak rodiče vnímají marketingové aktivity zaměřené na děti. Teoretická část rozebírá a představuje jednotlivé nástroje komunikačního mixu, o kterých následně blíže pojednává z pozice dětského spotřebitele. Praktická část přímo zjišťuje, zda lze na základě šetření, která se uskutečnila v roce 2013 a 2016, pozorovat změny ve spotřebním chování jak u dospělých, tak u jejich ratolestí. Výsledky jsou na závěr rozšířeny z pohledu amerického trhu. Cílem této části je postihnout vývin vnímání marketingového snažení mladými i dospělými spotřebiteli. První výzkum v roce 2013 byl proveden s respondenty dle možností autorky náhodně vybrané druhé třídy Základní školy Josefa Hlávky v Přešticích. U žáků byl zjišťován jejich vztah k nakupování a s ním spojené rozhodovací pravomoci či způsob trávení volného času. Stejný výzkum byl následně zopakován o tři roky později. Pro potřeby srovnávací analýzy bylo opět losováno mezi druhými třídami identické základní školy a výsledky jsou k nalezení v této práci. V druhé části praktické práce rozšiřuje problematiku dotazníkové šetření uskutečněné s rodiči zkoumaných dětí taktéž v obou obdobích.
|
|
|
Specifika marketingového výzkumu u dětí
Čepek, Michal ; Průša, Přemysl (vedoucí práce) ; Kolafa, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku etičnosti marketingových výzkumů prováděných s dětskými respondenty. V dnešní době je ochrana dětí ožehavým tématem, proto by odvětví výzkumu trhu mělo používat jen takové metody, které rodiče tolerují a nepovažují je za nebezpečí pro své děti. Pro zachování etičnosti výzkumu trhu vydávají oborové asociace na globální i lokální úrovni etické kodexy. Stanovují však jen základní, obecné předpisy, ale nevěnují se již jednotlivým výzkumným metodám a technikám. Cílem diplomové práce je identifikovat konkrétní metody marketingového výzkumu, které jsou v rozporu s vnímáním etičnosti výzkumů ze strany rodičů. Zjištěné výsledky by měly motivovat výzkumné agentury k omezení používání takových metod, případně je upravit tak, aby nevyvolávaly tolik kontroverze mezi laickou veřejností. Pro identifikaci neeticky vnímaných metod výzkumu trhu byl proveden autorův vlastní kvantitativní výzkum za pomoci dotazníkového šetření mezi cílovou skupinou rodičů školou povinných dětí. Výzkum odhalil 5 metod, které jsou považovány rodiči za přijatelné -- jedná se o ochutnávku produktů, metodu pozorování, produktový test, eye-tracking a test komunikace. U těchto 5 metod marketingového výzkumu existuje jen minimální riziko ohrožení prestiže celého odvětví výzkumu trhu při jejich nezměněném používání. Výzkum dále odhalil dvě metody, které rodiče považují za neetické: terénní experiment a online diskusní skupiny. Tyto metody mohou být při otevřené komunikaci s rodiči nadále používány, je potřeba však dbát na to, aby rodiče detailně rozuměli použité metodologii výzkumu. Poslední identifikovanou skupinou jsou silně neeticky až nelegálně vnímané metody a techniky výzkumu trhu. Jedná se o výzkumy za pomoci neuromarketingu, netnografie a geolokace. Tyto výzkumné metody představují vysoké riziko pro kladné vnímání odvětví výzkumu trhu; u všech tří metod méně než čtvrtina respondentů dotazníkového šetření souhlasí s jejich používáním a zároveň více než 25 % dotázaných se domnívá, že se jedná o nelegální postupy. V případě neuromarketingu a jeho využití při výzkumu dětí je vhodné nejprve rodiče detailně seznámit s principem metody a nejlépe za přítomnosti lékaře je ujistit o její naprosté bezpečnosti. Co se týče netnografie, tato technika výzkumu trhu je sice respondenty ohodnocena velmi negativně (50 % dotázaných ji považuje za nemorální a 27 % za nelegální), na druhou stranu se však jedná o jednu z technik pozorování, její využití v praxi nemusí nikdo z laické veřejnosti zaznamenat. Její využití tak není potřeba významně regulovat. Jako nejvíce kontroverzní výzkumnou metodu ve spojení s výzkumem dětí pak studie odhalila geolokaci, s níž nesouhlasí 93 % respondentů. Tato metoda by se tak neměla raději v komerční praxi vůbec používat, neboť je s ní spojeno příliš velké riziko poškození prestiže odvětví marketingového výzkumu.
|
host ::
RSS.